~ Bio ~

Flair

Ensemble FLAIR

Svým nástrojovým obsazením a přítomností sólové zpěvačky vychází FLAIR z moravské lidové tradice: zde, na Moravě, se všichni členové FLAIRu narodili, zde žijí a zde naplňují svět hudbou a zpěvem. Tu a tam si však FLAIR "odskočí" pro textovou či melodickou inspiraci do sousedního Slezska, na Slovensko, ale i do Rumunska, Moldávie nebo prostě jinam...

Obsahem přináší FLAIR symbiózu hudby lidové a hudby vážné. Stálé obsazení muzikantů bez alternací spěje k sehranému a sezpívanému "FLAIRu", který svým repertoárem vychází z Leoše Janáčka, Bély Bartóka, ale i z odkazu karpatských hudců, bukurešťských Romů a v neposlední řadě ze skladatelských kreací svého uměleckého vedoucího Jan Rokyty mladšího.

Ensemble FLAIR spatřil světlo muzikantského světa na podzim roku 2014 a jeho krátká kariéra se doposud vyvíjela takto: po úspěšném startu v rozhlasovém cyklu "Zpěvem k srdci" získal FLAIR v dubnu roku 2015 prestižní 1. cenu v Mezinárodní rozhlasové soutěži "GRAND PRIX SVETOZÁRA STRAČINU 2015" (za hudební zpracování moravské lidové písně "Ej, lásko...více

Svým nástrojovým obsazením a přítomností sólové zpěvačky vychází FLAIR z moravské lidové tradice: zde, na Moravě, se všichni členové FLAIRu narodili, zde žijí a zde naplňují svět hudbou a zpěvem. Tu a tam si však FLAIR "odskočí" pro textovou či melodickou inspiraci do sousedního Slezska, na Slovensko, ale i do Rumunska, Moldávie nebo prostě jinam...

Obsahem přináší FLAIR symbiózu hudby lidové a hudby vážné. Stálé obsazení muzikantů bez alternací spěje k sehranému a sezpívanému "FLAIRu", který svým repertoárem vychází z Leoše Janáčka, Bély Bartóka, ale i z odkazu karpatských hudců, bukurešťských Romů a v neposlední řadě ze skladatelských kreací svého uměleckého vedoucího Jan Rokyty mladšího.

Ensemble FLAIR spatřil světlo muzikantského světa na podzim roku 2014 a jeho krátká kariéra se doposud vyvíjela takto: po úspěšném startu v rozhlasovém cyklu "Zpěvem k srdci" získal FLAIR v dubnu roku 2015 prestižní 1. cenu v Mezinárodní rozhlasové soutěži "GRAND PRIX SVETOZÁRA STRAČINU 2015" (za hudební zpracování moravské lidové písně "Ej, lásko, lásko"), hned poté natočil své první album pod názvem "Od pramenů k moři..." (Indies Happy Trails), v témže roce hostoval v televizním pořadu "U nás" Magdaleny Múčkové (TV NOE) a v roce 2016 se velkou mírou podílel na profilovém albu své sólistky Kláry pod názvem "V klíně rodných hor" (Indies Happy Trails). Poslední jmenované CD se těší velkému zájmu hudebních recenzentů a kritiků, např. v hudebním magazínu "Rock & All". V listopadu 2016 se Ensemble FLAIR účastnil Mezinárodního hudebního festivalu MUSICA PURA nadžánrovou interpretací Moravské lidové poezie v písních v programu "Písňové studánky Leoše Janáčka" spolu se světoznámými českými umělci: sopranistkou Martinou JANKOVOU a klavíristou Ivo KAHÁNKEM. Záznam koncertu na Velikonoční pondělí roku 2017 odvysílala ČT art pod názvem Janková zpívá Janáčka.

Obecně lze poetiku nadžánrových kreací FLAIRu přiřknout jeho jednotlivým členům takto: barevný a verzatilní hlas Kláry Blažkové osciluje mezi valašským folklorním festivalem, renomovaným klasickým pódiem a nočním klubem někde v Rumunsku, housle Petra Valy střídají jednoduché - avšak o to těžší - rovné tóny bez vibráta s šestnáctinovými notičkami závratných rychlostí, klarinet Jiřího Pivovarčíka lká zaslzelou východoslovanskou duší avšak umí štěbetat i po maďarsky, Jiří Pospěch je tu lidovým kontrášem, tu zase sólovým violistou medově zabarvených tónů, kontrabasista Lukáš Švajda tvrdí muziku od témbrů ryze romských přes rychlé osminové doprovody až po smyčcová sóla nebezpečně blízko u kobylky či dokonce i za ní... No a nakonec: uměleckému vedoucímu Janu Rokytovi ostává nejen cimbál a občas i jiné hudební (především dechové) nástroje, ale i starost (ale především radost) psát a upravovat pro FLAIR. Činí tak nejen k potěše své zpěvačky a muzikantů, ale i k potěše všech posluchačů a příznivců, jejichž srdce si FLAIR během své krátké existence získal a ještě získá.

skrýt detail

~ Představení členů ~

JAN ROKYTA (1969)

JAN ROKYTA (1969)

cimbál - umělecký vedoucí

studoval hru na cimbál u Ludmily Dadákové na Konzervatóriu v Bratislavě a hru na zobcovou flétnu u Waltera van Hauweho a Paula Leenhoutse na Sweelinck-Conservatoriu v Amsterdamu. Svou kariéru zahájil v Cimbálové muzice TECHNIK Ostrava, založené v roce 1958 jeho otcem Janem Rokytou seniorem. Mimo Technik byl v období 1988-1992 stálým hostem BROLNu a OĽUNu a spolupracoval tak se spičkovými osobnostmi moravské a slovenské lidové hudby, jakými byli a jsou Jindřich Hovorka, Miroslav Dudík a Štefan Molota.

V oblasti soudobé vážné hudby spolupracoval Jan Rokyta se Symfonickým orchestrem bratislavského rozhlasu a později v Nizozemí s ASKO-Schönberg ensemble, Nederlands Blazers ensemble, Het Nieuw ensemble, Concertgebouworkest či Rozhlasovou komorní filharmonií. V poslední době je rovněž častým hostem symfonických a komorních orchestrů v Německu a Rakousku jako např. Österreichisches Ensemble für Neue Musik, Klangforum a Radio-Symfonieorchester Südwestrundfunk Stuttgart.

V oblasti světového folkloru získal Jan Rokyta bohaté zkušenosti v orchestru MEZINÁRO...více

cimbál - umělecký vedoucí

studoval hru na cimbál u Ludmily Dadákové na Konzervatóriu v Bratislavě a hru na zobcovou flétnu u Waltera van Hauweho a Paula Leenhoutse na Sweelinck-Conservatoriu v Amsterdamu. Svou kariéru zahájil v Cimbálové muzice TECHNIK Ostrava, založené v roce 1958 jeho otcem Janem Rokytou seniorem. Mimo Technik byl v období 1988-1992 stálým hostem BROLNu a OĽUNu a spolupracoval tak se spičkovými osobnostmi moravské a slovenské lidové hudby, jakými byli a jsou Jindřich Hovorka, Miroslav Dudík a Štefan Molota.

V oblasti soudobé vážné hudby spolupracoval Jan Rokyta se Symfonickým orchestrem bratislavského rozhlasu a později v Nizozemí s ASKO-Schönberg ensemble, Nederlands Blazers ensemble, Het Nieuw ensemble, Concertgebouworkest či Rozhlasovou komorní filharmonií. V poslední době je rovněž častým hostem symfonických a komorních orchestrů v Německu a Rakousku jako např. Österreichisches Ensemble für Neue Musik, Klangforum a Radio-Symfonieorchester Südwestrundfunk Stuttgart.

V oblasti světového folkloru získal Jan Rokyta bohaté zkušenosti v orchestru MEZINÁRODNÍHO FOLKLORNÍHO DIVADLA v Amsterdamu, kde působil v letech 1995-2002 jako instrumentální sólista a hudební realizátor a v sezoně 2007-2008 jako hudební ředitel tohoto tělesa. Spolupráce se židovskou zpěvačkou Shurou Lipovsky byla v roce 2004 korunována účastí na Mezinárodních festivalech židovské hudby v Krakově, Weimaru a Amsterdamu.
Spolu s manželkou Liselotte Rokyta vytvořil Jan Rokyta netradiční nástrojové spojení Panovy flétny a cimbálu. Jejich koncertní program obsahuje jak folklorní hudbu východní Evropy, tak i transkripce a původní skladby pro Panovu flétnu a cimbál.

Jan Rokyta je externím hudebním redaktorem Českého rozhlasu, pro jehož ostravskou regionální stanici připravuje folklorní pořady "Zazpívejte si s námi" a "Píseň domova", pro celostátní vysílání na vlnách ČRo2 pak pravidelnou nedělní půlhodinku pod názvem "Folklorní notování". Jan Rokyta je rovněž dramaturgem, producentem a moderátorem pravidelného koncertního cyklu "Zpěvem k srdci", ve kterém dává hudební slovo špičkovým folklorním i nadžánrovým souborům a sólistům z České republiky i ze zahraničí.

Jan Rokyta je předsedou moravskoslezské a celostátní poroty soutěže v dětském lidovém zpěvu "Zpěváček" a je velkým propagátorem šíření a zkvalitňování lidového zpěvu mezi dětmi a mládeží v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Jan Rokyta je rovněž uměleckým ředitelem Mezinárodního folklorního festivalu MUSICA PURA, jehož první ročník uzřel světlo světa v roce 2015. Festival se koná každoročně v Ostravě a na vysoké úrovni přináší posluchačům hudební kreace, které se jakýmkoliv způsobem dotýkají lidového umění. V přípravách festivalu jsou Janu Rokytovi zdárnými partnery nejen jeho kolegyně a souputnice z FLAIRu Klára Blažková, ale i houslistka a organizátorka Halina Františáková.

Paralelně s kariérou profesionálního hudebníka se Jan Rokyta začal věnovat profesionálně i vínu, a to studiem na Nizozemské Vinné Akademii v letech 2003-2004. Po absolvování této instituce se stal diplomovaným „Vinologem“ a od roku 2006 se dále vzdělával u britské organizace WINE AND SPIRIT EDUCATION TRUST, kde v roce 2009 ukončil studium čtvrtého stupně „Diploma Course“ a stal se tak řádným členem této organizace (AIWS - Associated Member Institue Wine and Spirit). V roce 2010 získal v německém Geisenheimu titul „Weinakademiker rakouské vinné akademie”, a to obhajobou diplomové práce o exportním potenciálu moravských vín. Jan Rokyta vyučuje od roku 2011 na Pražské Vinné Akademii (Prague Wine Academy) a je pětinásobným finalistou nizozemské degustační soutěže „Prix Pommery“. V roce 2009 se stal laureátem této soutěže a zárověň „Nizozemským Vinologem roku 2010“.

skrýt detail
KLÁRA BLAŽKOVÁ (1986)

KLÁRA BLAŽKOVÁ (1986)

zpěv

má přes své mládí na svém kontě již tři sólové kompaktní disky pod názvy „Laštověnka lítá“ (2007) a „BROLN uvádí Kláru Blažkovou a její přátele“ (2010) a „V klíně rodných hor“ (2016).

Základní hlasové techniky si osvojila ve vsetínských pěveckých sborech PaedDr. Heleny Kaločové a v soukromých hodinách zpěvu. V roce 2001 získala 2. místo v celostátní pěvecké soutěži KARLOVARSKÝ SKŘIVÁNEK. V tomto období se začala blíže seznamovat s lidovou písní a folklorem. O rok později se Klára zúčastnila celostátní soutěže dětských interpretů lidových písní ZPĚVÁČEK. Právě díky této soutěži, kde obsadila 2. místo, se jí dostalo příležitosti zazpívat si s Vojenským uměleckým souborem ONDRÁŠ z Brna, s Orchestrem ľudových nástrojov Rádio Bratislava (OĽUN) a s ostravskou Cimbálovou muzikou TECHNIK Jana Rokyty. Následovala spolupráce se Zdeňkem KAŠPAREM, primášem CM JASÉNKA, s rožnovskou CM SOLÁŇ, s Valašským orchestrem lidových nástrojů (VOLN) a s Cimbálovou muzikou & Taneční skupinou KOTÁR. Od roku 2007 je Klára kmenovou sólistkou Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (...více

zpěv

má přes své mládí na svém kontě již tři sólové kompaktní disky pod názvy „Laštověnka lítá“ (2007) a „BROLN uvádí Kláru Blažkovou a její přátele“ (2010) a „V klíně rodných hor“ (2016).

Základní hlasové techniky si osvojila ve vsetínských pěveckých sborech PaedDr. Heleny Kaločové a v soukromých hodinách zpěvu. V roce 2001 získala 2. místo v celostátní pěvecké soutěži KARLOVARSKÝ SKŘIVÁNEK. V tomto období se začala blíže seznamovat s lidovou písní a folklorem. O rok později se Klára zúčastnila celostátní soutěže dětských interpretů lidových písní ZPĚVÁČEK. Právě díky této soutěži, kde obsadila 2. místo, se jí dostalo příležitosti zazpívat si s Vojenským uměleckým souborem ONDRÁŠ z Brna, s Orchestrem ľudových nástrojov Rádio Bratislava (OĽUN) a s ostravskou Cimbálovou muzikou TECHNIK Jana Rokyty. Následovala spolupráce se Zdeňkem KAŠPAREM, primášem CM JASÉNKA, s rožnovskou CM SOLÁŇ, s Valašským orchestrem lidových nástrojů (VOLN) a s Cimbálovou muzikou & Taneční skupinou KOTÁR. Od roku 2007 je Klára kmenovou sólistkou Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN).

V letech 2003-2005 se jako sboristka i sólistka komorního kvarteta podílela na hudebních barokních projektech dirigenta Romana Válka spolu s pěveckým sborem CANTICUM CAMERALE (Zlín), barokního souboru MUSICA FLOREA pod vedením Marka Štryncla.

Láska k hudebnímu folkloru se promítla i do budoucího profesního zaměření Kláry. Po úspěšném ukončení osmiletého studia na Masarykově gymnáziu ve Vsetíně se rozhodla své zálibě věnovat intenzivněji a odborněji. Vystudovala dva magisterské obory: Management v kultuře a Etnologii na Masarykově univerzitě v Brně.

V současnosti Klára pracuje na pozici PR Manager a produkční Domu kultury Vsetín, zajišťuje PR a je členkou přípravného týmu Mezinárodního hudebního festivalu MUSICA PURA v Ostravě, podílí se na tvorbě a realizaci folklorních programů (MFF Vsetínský krpec, MFF Léto na Soláni), poskytuje konzultace a hlasovou průpravu v oblasti lidového zpěvu, umělecky vede svou dívčí Pěveckou skupinu KOTÁR a pravidelně zasedá v porotách soutěží interpretů lidových písní.

Nejen pěvecký, ale také herecký úspěch zaznamenala v roce 2013 coby hlavní představitelka OSLOBODĚNÉ SLIBKY, lidové zpěvohry o čtyřech dějstvích pro orchestr, sóla a sbor na motivy pověstí z Velkých Karlovic autorů Ivany a Jiřího Kašparových. Inscenace v režii Miroslava Urubka se díky nadšenému přijetí diváků a uděleným cenám na soutěžní přehlídce Divadelní Vsetín, probojovala až na JIRÁSKŮV HRONOV - nejstarší celostátní přehlídku amatérských divadel v České republice.

Po boku Ensemble FLAIR se Kláře umělecky daří, o čemž svědčí hned dva významné úspěchy v rámci bienále Mezinárodní soutěže rozhlasových nahrávek hudebního folkloru GRAND PRIX SVETOZÁRA STRAČINU v Bratislavě, kde v roce 2015 s Ensemble FLAIR získali 1. místo "hlavní cenu" za píseň "Ej, lásko, lásko". Svůj pěvecký talent stvrdila v soutěži i v roce 2017, kde v konkurenci 46 snímků z celého světa obsadila 3. místo s nahrávkou stereofonní kompozice Jana Rokyty s názvem "V klíně rodných hor", jejíž je Klára jedinou interpretkou.

Kromě lidové písně a folkloru se Klára od  roku 2005 věnuje také interpretaci jazzu. Lyrický, do tmava zabarvený mezzosoprán Kláry Blažkové je tak díky své verzatilnosti dobře využitelný v různých hudebních žánrech. Zpěvačku charakterizuje věrné procítění hudebního materiálu, neutuchající zájem o práci s detaily, jakož i neustálá snaha o věrnou stylovou interpretaci a pravdivost pěveckého projevu.

skrýt detail
JIŘÍ PIVOVARČÍK (1971)

JIŘÍ PIVOVARČÍK (1971)

klarinet

S klarinetem začínal na ZUŠ v Hranicích u pana učitele Mojmíra Chudy. Ve 14 letech získal 1.místo v celostátním kole soutěže ve hře na klarinet. V letech 1985-1990 studoval na konzervatoři v Kroměříži, následně pak v letech 1990-1995 na HAMU v Praze v klarinetové třídě prof. Petra Čápa. Souběžně s hudebním vzděláním se věnoval studiu germanistiky a v letech 1995-1997 tak mohl díky podpoře stipendia DAAD absolvovat postgraduální studium na Hochschule für Musik v Mnichově ve třídě prof. Starkeho a poté také ve Výmaru u sóloklarinetisty Mnichovské filharmonie Martina Spannenberga. V Bavorsku vystupoval jako sólový, komorní a orchestrální hráč s řadou souborů. Byl členem Symfonického orchestru v bavorském Hofu a Moravské filharmonie Olomouc. Hru na klarinet vyučoval na ZUŠ v Rožnově pod Radhoštěm a ve Valašském Meziříčí. Od roku 1999 působí jako středoškolský učitel na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí. Je členem cimbálové muziky KOTÁR, s níž natočil několik CD.

PETR VALA (1990)

PETR VALA (1990)

housle

se narodil ve Valašském Meziříčí a pochazí z muzikantské rodiny: jeho otcem je známý rožnovský klarinetista Zdeněk Vala.

Po studiu houslí u Drahomíry Klimkové a Zity Vinklerové na Základní umělecké škole v Rožnově pod Radhoštěm absolvoval Petr jeden rok studia na rožnovské Střední škole informatiky, elektrotechniky a řemesel v oboru mechanik/elektronik. Z důvodu většího zájmu o housle než o drátky a žárovky však Petr studium technického směru opustil a uspěl v přijímacích zkouškách na Konzervatoř P. J. Vejvanovského v Kroměříži. Zde studoval v houslové třídě Mgr. Václava Křivánka. Studium na kroměřížské konzervatoři ukončil absolventskou zkouškou v roce 2013. V současné době studuje Petr druhým rokem na VŠMU v Bratislavě ve třídě Mgr. art. Roberta Marečka.

Po první zkušenosti v dětské cimbálové muzice na ZUŠ v Rožnově pod Radhoštěm vedly Petrovy kroky postupně do cimbálových muzik Malý Radhošť, Velký Radhošť, Beskyd ze Zubří a Bukovinka z Bystřice pod Hostýnem. V současné době vede Petr svou vlastní cimbálovou muziku KOSÁR.

LUKÁŠ ŠVAJDA (1989)

LUKÁŠ ŠVAJDA (1989)

kontrabas

Absolvoval základy hry na kontrabas ve třídě Jana Maliny na základních uměleckých školách ve Frenštátě pod Radhoštěm a v Rožnově pod Radhoštěm. Souběžně se studiem hry na kontrabas se věnoval i hře na příčnou flétnu v orchestru Junior Beskydská muzika pod vedením Zdeňka Valy. V roce 2008 zakončil maturitní zkouškou obor elektronické počítačové systémy, který studoval na Střední škole informatiky, elektrotechniky a řemesel v Rožnově pod Radhoštěm. V letech 2008–2014 byl Lukáš studentem v kontrabasové třídě profesora Jana Krčka Janáčkovy konzervatoře a gymnázia v Ostravě, souběžně také studoval na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě obor Matematika a hudební výchova. Od roku 2013 vyučuje kontrabas na Lidové konzervatoři a múzické škole v Ostravě, od roku 2014 také na ZUŠ v Rožnově pod Radhoštěm, kde jeho žáci dosahují úspěchů. V současné době je krom výuky kontrabasu zaměstnán jako pedagog matematiky, hudební a dramatické výchovy na soukromé SOŠ AHOL v Ostravě Vítkovicích. Lukáš působí v celé řadě cimbálových muzik, k nejvýznamnějším spolupracím patří účinkov...více

kontrabas

Absolvoval základy hry na kontrabas ve třídě Jana Maliny na základních uměleckých školách ve Frenštátě pod Radhoštěm a v Rožnově pod Radhoštěm. Souběžně se studiem hry na kontrabas se věnoval i hře na příčnou flétnu v orchestru Junior Beskydská muzika pod vedením Zdeňka Valy. V roce 2008 zakončil maturitní zkouškou obor elektronické počítačové systémy, který studoval na Střední škole informatiky, elektrotechniky a řemesel v Rožnově pod Radhoštěm. V letech 2008–2014 byl Lukáš studentem v kontrabasové třídě profesora Jana Krčka Janáčkovy konzervatoře a gymnázia v Ostravě, souběžně také studoval na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě obor Matematika a hudební výchova. Od roku 2013 vyučuje kontrabas na Lidové konzervatoři a múzické škole v Ostravě, od roku 2014 také na ZUŠ v Rožnově pod Radhoštěm, kde jeho žáci dosahují úspěchů. V současné době je krom výuky kontrabasu zaměstnán jako pedagog matematiky, hudební a dramatické výchovy na soukromé SOŠ AHOL v Ostravě Vítkovicích. Lukáš působí v celé řadě cimbálových muzik, k nejvýznamnějším spolupracím patří účinkování s ostravskou Cimbálovou muzikou TECHNIK Jana Rokyty, s muzikou KOSÁR Petra Valy či s frenštátskou cimbálovou muzikou RADEGAST. 

skrýt detail
JIŘÍ POSPĚCH (1988)

JIŘÍ POSPĚCH (1988)

viola

Své první hudební zkušenosti získával na Základní umělecké škole Leoše Janáčka v Havířově, kde se učil hře na housle a klavír (1994–2007). Od roku 1996 působil v havířovském folklorním souboru VONIČKA pod vedením Jiřího Slavíka. Již v roce 2007 založil (rovněž v Havířově) svou vlastní cimbálovou muziku JAGÁR, ve které působí dodnes jako umělecký vedoucí a primáš. V letech 2009–2013 studoval obor Muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci, od roku 2011 rovněž souběžně studuje na olomoucké Konzervatoři Evangelické akademie obory housle a viola. Své první pedagogické zkušenosti uplatňuje Jiří v cimbálové muzice VONIČKA, vyučuje rovněž skupinovou hru na hudební nástroje (housle, viola, violoncello, kontrabas, cimbál, flétna, klarinet) a organizuje hudební akce pro děti jako například letní uměleckou školu, koncerty či společenské akce. Jiří Pospěch spolupracuje s muzikanty a kapelami různých žánrů a kromě hry na housle a violu ovládá i hru na kytaru.